První mezinárodní dny Lesní terapie ve Finsku…
(v upravené podobě vyšlo pro časopis Regenerace, listopad 2018)
Lesní terapie z Japonska, les, nemocnice a škola
V rámci dne nabytého informacemi se před ostatními objevili jak vědci, tak doktoři, praktici, umělci a všichni se dělili o své zkušenosti jak z vědeckých výzkumů, tak z praxe. Začal veselý chlapík Iwao Uehara z japonské tokijské univerzity, který mluvil o Lesní terapii – nejenom o vzniku, ale také reálném používání v rámci jedné malé japonské nemocnice. „Název Lesní terapie vznikl jako marketingový tah. Les bylo potřeba v Japonsku zatraktivnit, nebyl nijak zvlášť populární. Úplně původně, od roku 1982, se používal název Lesní lázeň (shinrin youku), až po té, ve spojitosti s různými výzkumy, Lesní terapie,“ zmínil se hned v úvodu. Jak vypadal jeden pokus o zavedení lesní terapie do zdravotnictví? „Vyčistili jsme les v blízkosti nemocnice. Spolu s klienty. Začali jsme do něj chodit buď relaxovat a být nebo pracovat. V případě práce se zneužívanými dětmi a jejich rodinami jsme začali používat lesní procházky a pravidlo „ticho, mír a beze slov“ Po jednom roce zařazení lesa do terapie odešlo z nemocnice 24 klientů. Dalším příkladem je použití Lesní terapie ve školství. Učitelé u nás jsou unavení. Tak 20 000 z nich trpí depresemi. Ukázalo se, že důvodem, proč to tak je, není samotné učení, ale vztahy mezi kolegy. Ředitel jedné školy nás požádal, abychom pro pedagogický sbor udělali lesní terapii. Učitelé to uvítali, protože si mohli odpočinout a naučit se cvičení, které mohou používat i později. Les může být místem, které léčí. Pojďme sebe i les ozdravit,“ končí s dobrou náladou drobný Japonec.
Les nás přijímá takové, jací jsme
Hned po japonském přístupu k lesní terapii vystupovala dáma, profesí psycholožka a psychoterapeutka Kirsi Salonen,
která se 20 let profesně věnuju výzkumu přírody a dopadu na naše psychické i fyzické zdraví, je předsedkyní Ekopsychologie a Environmentální psychologie v rámci finské asociace psychologů. Dáma, jejíž výzkumy se objevují i v knize o Lesní mysli. „Někteří si v lese odpočinou, jiní mají pocit, že se jim zlepší zdraví, existuje ale také skupina, která se v přírodě dobře necítí a lesa se bojí. Les nám přináší jeden velice důležitý rozměr: v přírodě, v lese, nemusíme být někým jiným, můžeme být tím, kým jsme, nepotřebujeme být „někdo“, být úspěšní. Lidé jsou si stále velice málo vědomí toho, jak moc nás příroda ovlivňuje. Výzkumy ukazují dokonce, že pracující lidé, kteří si mohou během pracovní doby vyjít do lesa, prokazují nejvyšší hodnotu pracovní spokojenosti. Je důležité nejen v lese dělat akce a sportovat v něm, ale taky mezi lesem, přírodou a námi umět vytvářet vztah,“ končí svoji fakty našlapanou prezentaci žena z univerzity v Jyväskyle a Tampere.
.
Nesmí chybět ani vsuvka o finských lesích… Finsko je ze 78 % pokryto lesy, 10% tvoří voda. Vychází to na 4 hektary lesa na každého Fina. 1/5 Finů (1 milion) jsou vlastníky lesů. 2/3 finského lesa jsou ohrožené kvalitou a staré lesy, pralesy, nejsou ve Finsku už běžné. Lesnictví a stavebnictví jsou odvětví nejvíce ohrožující současný les.